SOTA Kleť OK/JC-018

Po delší době aktivace SOTA. Kleť OK/JC-018 při výletu na dovolené.  Chvilku jsem byl na 40 a 20m SSB s FT-817 a trapovaným dipólem.  Více na krátkém videu... Díky všem za zavolání...

Alpe Adria 2012 - OE/OK1RS JN77KR

Tentokrát jsme spojili Alpe Adria Contest s naší dovolenou v Jižních Čechách a vyrazili na Hochkar 1808 m nad mořem.  Původní plán byl jiný a to Grosser Oetcher, podle internetu jsme zjistili, že zrovna o závodě je na na vrcholu nějaká akce. Velké množství lidí nás odradilo. Nakonec se z toho QTH ozval Jindra OK1NOR. Z Českých Budějovic je to na Hochkar asi 200 km a nahoru vede lanovka a tak jsme mohli vyrazit až v neděli ráno.  Díky provozu lanovky jsme měli na závod 2 hodiny méně.  Hockar se neukázal jako ideální QTH. Díky okolním horám to moc nechodí na jih. I aktivita OK stanic mi přišla poměrně nízká.

Výbava jako obvykle - FT-817 + 7 el. DK7ZB.
Celkem tedy 90 QSO a necelých 21 000 bodů. Průběžné výsledky jsou zde.

Teleskopická anténa 145/435 MHz

Po negativních zkušenostech s anténou NAGOYA NA-773 jsem se rozhodl si anténu vyrobit sám. Inspiraci jsem našel v časopise  Funkamateur 5/2012, kde byla výroba takové antény popsaná. Anténa se dá vyrobit z běžně dostupných dílů asi za 30 minut.

Co budeme potřebovat:
Teleskopickou anténu z nějakého přenosného rádia dlouhou minimálně 60 cm
BNC konektor
Redukci z BNC na SMA
Jakýkoliv MINI DIN konektor

Z BNC konektoru budeme potřebovat jen spičku a tu připájíme na konec teleskopické antény.

Takto připravený teleskop zasuneme do redukce BNC na SMA. Jako kryt použijeme krytku z MINI DIN konektoru, vnitřek je dobré zalepit třeba epoxidovým lepidlem.

Výsledná anténa by měla  být mechanicky pevná.

V následující tabulce najdete délky pro jednotlivá pásma.

Subjektivně se anténa chová dobře. Zkoušel jsem nastavit délku lambda/4 na 145 MHz (59cm) a lambda/4 na 435 MHz (17.7cm) a funguje daleko lépe něž gumové antény dodávané k UV-3R. Časem zkusím udělat ještě nějaká měření.  

Upgrade firmware NUE-PSK modemu pod Linuxem

Již nějaký čas vlastním NUE-PSK modem. Před nedávnem vyšla nová verze firmware. Tento firmware umí mimo jiné místo klávesnice používat pastičku.  Úprava HW je popsaná zde.  Vyzkoušel jsem jestli firmware půjde upgradovat i pod Linuxem (Ubuntu 10.04 LTS) pomocí WINE. Nakonec to šlo překvapivě snadno.  Pomocí následujícího postupu:

Nejdříve je třeba zpřístupnit sériový port pod WINE.

ln -s /dev/ttyS0 ~/.wine/dosdevices/com1

Upgrade firmware spustíme příkazem: 

wine prog -i com1 Modem_5.00.hex

Potom už modem naběhne sám s novým firmware...

Dotyková pastička, další vývoj...

Po zkušenostech s první verzí pastičky jsem se rozhodl, že vyrobím pádla z plošného spoje. Zapojení zůstalo stejné je se maličko změnil plošný spoj, kde jsou nyní plošky na připájení pádel. Pádle je nutné připájet měděnou stranou VEN (kde se dotýkají prsty).  Vzdálenost může být libovolná. Pádla je třeba ještě propojit drátkem s ploškou na plošném spoji.

Na hamshop.cz jsou k dipozici obě verze. Jak modul bez pádel tak s pádly.

Dotyková pastička

Delší dobu jsem experimentoval s různými dotykovými pastičkami. Ať už jen s tranzistory nebo s CMOS IC. Vždycky to mělo nějaké mouchy nebo omezení. Dnes už jsou cenově dostupné dotykové kapacitní snímače např. od firmy ATMEL. Vyzkoušel jsem s těmito snímači postavit pastičku a funguje překvapivě dobře. Výsledkem je malý modul o rozměrech 30x22 mm, který můžete vestavě klidně přímo do zařízení. Dotykové plošky můžou mít jakýkoliv tvar. Zkoušel jsem pádla z cuprextitu nebo i nalepenou Cu fólii na plastové desce. Na fotce jsou vidět nerezové uzavřené matky M6 jako pádla. Při výrobě pádel můžete využít svoji fantazii a vyzkoušet co vám bude nejlépe vyhovovat. Délka přívodů by neměla přesáhnout 10 cm. Odběr při klíčování je 1mA při  napájení 3V . Odběr v pohotovostním režimu je velmi malý.

Schéma zapojení

Plošný spoj

Seznam součástek:
R1, R2 - 10k
C1,C2 - 2n2
C3,C4 - 100nF
U1,U2 - AT42QT1011
Q1,Q2 - IRFML8244TRPbF

Hotový modul,

Jeden z prvních prototypů jsem vestavěl do plastové krabičky o rozměrech 45x65x25m. V krabičce jsou dvě tužkové baterie velikosti AAA. Jako pádla jsou použity nerezové uzavřené matky M6 a mosazné šrouby M6.

Pastička  v krabičce včetně baterií

Stavebnice i hotový modul bude během pár dní k dostání na hamshop.cz.

ATiny10 - Programování

Nejmenší mikrokontrolér od Atmelu - ATtiny10 se vyrábí už delší dobu. Disponuje 1024b paměti flash a 4 použitelnými IO piny (včetně AD převodníku, PWM) , programování je použito rozhraní TPI. Na internetu se objevilo několik návodu jak tento mikrokontrolér naprogramovat až v poslední době (samozřejmě, že je možné použít komerční prograátory, které disponují TPI rozhraním - ASIX Presto apod.). Jednou možností je využití Arduina, dále pak existuje návod přímo na na USB programátor na AVRFreaks. Já jsem zvolil poslední nejjednodušší možnost a to využití převodníku USB na sériovou linku od FTDI (FT232R), který jsem měl doma. Vycházel jsem z toho návodu na internetu.  Připojení k procesoru k převodníku je na následujícím obrázku:

K prvním pokusům jsem použil  redukci ze SOT23-6 na DIL. Při programování je třeba používat 5V napájení. Při 3.3V nejde procesor naprogramovat.

K programování je třeba mít nainstalované Avrdude 5.11 (je k dispozici pro WIN i Linux). Do avrdude.conf přidáme novou definici programátoru:


programmer
  id    = "dasaftdi";
  desc  = "FTDI serial port banging, reset=rts sck=dtr mosi=txd miso=cts";
  type  = serbb;
  reset = ~7;
  sck   = ~4;
  mosi  = ~3;
  miso  = ~8;
;

A pak už můžeme spustit programování:

sudo avrdude -c dasaftdi -P /dev/ttyUSB0 -p t10 -U flash:w:blik.hex

Programování je poměrně pomalé, ale to je daň za využití převodníku bit bang módu.
Zatím jsem nevyřešil použití pinu reset jako IO pinu. Pokud tento pin pomocí konfiguračních pojistky změníme na IO pin, je třeba pro další programovaní je použít 12Vna tomto pinu.
Plošný spoj na SOT23-6 na DIL nebo i destičku se zapájeným procesorem je možné zakoupit na hamshop.cz.

Univerzální deska s relé

Tato deska s 8 relé vznikla pro Raspberry Pi a  USB-IO. Zapojení je velice jednoduché. Deska obsahuje 8 SMD LED pro signalizaci a 8 relé 250V/10A s jedním přepínacím kontaktem a napájením 5V.  Výstupy relé jsou vyvedeny na svorkovnice. Plošný spoj je velký 50x100mm. Připojení vstupů je realizováno pomocí pin lišty.

Schéma zapojení

Plošný spoj

Seznam součástek:
R1-R8 - 1k SMD 0805
T1-T8 - BC847A SMD
LED1-LED8 - SMD LED červená 0805
REL1- REL8 - HF3FD

Deska v akci propojená s Raspberry Pi

Stavebnice bude k dispozici během příštího týdne na hamshop.cz.

Raspberry Pi - ovládáme GPIO přes web

Raspberry Pi má k dispozici 8 volně přístupných GPIO portů. které je možné ovládat. Na následujícím obrázku jsou vybarveny zeleně. 

Pozor !! GPIO jsou 3.3V a netolerují 5V !! Maximální proud je 16mA!!

Bylo by jich možné změnou konfigurace využít víc. Při oživování  jsem vycházel z toho německého návodu. 

Nejprve je třeba nainstalovat ligthhttpd (nebo apache ) server a PHP5:
sudo groupadd www-data
sudo apt-get install  lighttpd
sudo apt-get install php5-cgi

sudo lighty-enable-mod fastcgi

sudo adduser pi www-data

sudo chown -R www-data:www-data /var/www

Do konfigurace lighthttpd  /etc/lighttpd/lighttpd.conf
 je třeba přidat:

fastcgi.server = ( ".php" => ((
"bin-path" => "/usr/bin/php5-cgi",
"socket" => "/tmp/php.socket"
)))

Nyní je třeba restartovat lighthttpd:
sudo /etc/init.d/lighttpd force-reload


Tím nám běží webserver s PHP.

Nyní se dostaváme k vlastnímu ovládání GPIO.  Porty můžeme používat jako vstupní i výstupní.  Vše třeba dělat jako root.
Nejprve je třeba port zpřístupnit:
echo "17" > /sys/class/gpio/export
Pak nastavíme jestli je to vstup  (in)  nebo výstup (out):
echo "out" > /sys/class/gpio/gpio17/direction
Hodnotu nastavíme takto:

echo 1 > /sys/class/gpio/gpio17/value
Stav vyčteme:
cat /sys/class/gpio/gpio17/value


Tímto způsobem můžeme GPIO ovládat přímo z příkazové řádky. Pokud budeme využívat pro ovládání www rozhraní je třeba všem portům nastavit práva tak aby je mohl  ovládat i jiný uživatel než root.


chmod 666 /sys/class/gpio/gpio17/value
chmod 666 /sys/class/gpio/gpio17/direction

Toto je třeba udělat pro všechny porty, které chceme použít. Součástí balíčku kde je www rozhraní je script, který to udělá za nás. Balíček je možné stáhnout zde.
Scripty rozbalíme do /var/www.
Spustíme script na nastavení GPIO:
sudo ./gpio.sh 

Nyní můžeme spustit prohlížeč a zadat adresu našeho Raspberry Pi a mělo by se objevit následující rozhraní:

Scripty si můžeme upravit dle vlastních potřeb.

Raspberry Pi

Tak mi po několika měsících čekání konečně dorazilo Raspberry Pi.  Raspberry Pi je velmi levný počítač na platformě ARM.

• CPU 700MHz ARM11
• 256MB SDRAM
• OpenGL ES 2.0
• 1080p30 H.264 high-profile decode
• Composite / HDMI výstup
• USB 2.0
• SD/MMC/SDIO paměťový slot

Bohužel první série se vyprodala během několika dní. Snad budou k dispozici další kusy. Ke stažení na Raspbery Pi je  OS Linux. Vyzkoušel jsem i dodávené grafické rozhraní, ale moc svižné to není, i když film  nebo MP3 to přehrálo. Využití vidím spíše v automatizaci a ovládání různých zařízení po síti.

Zatím se mi podařilo na Raspberry PI zprovoznit zde již popsané univerzální USB IO. Určitě budu ještě experimentovat s GPIO, kterou jsou dostupné přímo na desce a sériovými porty. Mezi amatéry se už objevují další uživatelé jako OK1HRA, OK4BX.

Univerzální USB IO s ATTINY2313

Již delší dobu je k dispozici virtuální USB port (V-USB)pro mikrokontrolery AVR. Je to softwarové řešení USB portu přímo na pinech mikrokontroléru včetně ovladačů pro WINDOWS a LINUX. Na tomto řešení jsou dnes postavené levné programátory a spousta další zařízení. Pokusil jsem se vytvořit jednoduchou univerzální desku,  kde by bylo řešeno vše potřebné k USB připojení a všechny zbylé piny MCU byly vyvedeny na pájecí plošky. Na desce je osazen ATTINY2313, který má dostatečný počet portů.

Schéma zapojení

Plošný spoj

První aplikací pro tuto desku je jednoduchý spínač ovládaný přes USB, který může ovládat až 8 relé. Využívá celý port PB MCU.  V paměti EEPROM MCU je uložen poslední stav. Takže i po výpadku napájení se spínač vrátí do původního stavu. SW vychází z demo kódu od V-USB a je mírně upraven.

Připojení relé 

Součástí SW je i ovládací program pro Windows a Linux (na WIN je třeba nainstalovat ovladače). Ovládání spínače je velmi jednoduché, stačí spustit ovládací program powerSwitch se správnými parametry:


Pro sepnutí portu 3 (PB3 na MCU),  zadáte (pozor v linuxu, pouštět pod rootem):

powerSwitch on 3

Pro vypnutí portu  3,  zadáte:

powerSwitch off 0

Pro zapnutí portu 0 na 5 sekund zadáte:

powerSwitch off 3 5

Stav portů zjistíte zadáním:

powerSwitch status

Zde je ukázka blikání LED na portu PB0 z linuxu:

Celý software se zdrojovými kódy i binárkami pro WIN a LINUX si můžete stáhnout zde. Na www.hamshop.cz si můžete zakoupit stavebnici (MCU je dodáván zvlášť). Tento modul nabízí široké uplatnění a jen změnou firmware procesoru lze vytvořit třeba převodník I2C na USB nebo 1-WIRE na USB apod. Momentálně pracuji na ovládání DDS přes USB.

Setkání DL sekce G-QRP klubu - Waldsassen 2012

O víkendu 27.-29.4. 2012  se uskutečnilo setkání německé sekce GQRP klubu ve Waldssasenu. Waldssaen se nachází cca 10 km za Chebem. Toto setkání se pořádá  už od roku 1991 a ve Waldssasenu bylo po sedmé.  Se Sašou OK1RS jsme se zúčastnili sobotního programu. Během celého dne probíhaly zajímavé přednášky a neformální diskuze a odpoledne pak prezentace dovezených zřízení. Velmi mě zaujala přednáška DL2AVH o QRP PA s 3V napájením,výkonem 3W a účinností 90% a přednáška DK4ARL o vektorovém anténním analyzátoru. Na setkání by k dispozici sborník přednášek. Zde je několik fotografií ze setkání.

 

Rád bych poděkoval Fredovi DJ3KK a Dietrovi DL2BQD (autor většiny zde zveřejněných fotografií)  za vřelé přijetí a výborné setkání.  Doufám, že příští rok toto setkání navštíví více příznivců QRP z OK.

Jednoduchá VF sonda

Tahle jednoduchá sonda je výborný pomocník při práci s VF technikou. Je navržena pro voltmetr (nebo multimetr) se vstupní odporem 10 MOhm. Většina moderních multimetrů má vstupní odpor 10-11 MOhm. Pokud bychom chtěli použít multimetr s jiným vstupním odporem je třeba změnit hodnotu R1 a R2 (nyní 3.9Mohm + 0.22MOhm). Hodnotu rezistoru můžeme vypočíst R=0.414*Z [MOhm].

Sondou můžeme také jednoduše změřit výkon. Budeme li měřit napětí na rezistoru 50 Ohm. Výkon vypočteme takto:

P [W]= (U[V] + 0.4) ² / R[Ohm]

Úbytek na diodě je 0.4V v případě naší schottky diody. V případě germaniové diody (např. 1N34) by byl úbytek 0.25V.

Naměřili jsme 15.6V na zátěži 50Ohm

P  = (15.6 + 0.4) * (16.6+ 0.4) / 50 = 5.12 W

Přesnost se pohybuje okolo 10% v pásmu 200kHz až 30 MHz. Na vyšších kmitočtech naměříme menší napětí než je skutečné protože kapacita diody nám tvoří dolní propust. Pokud použijeme krátké vývody je sonda použitelná až do 150 MHz.

Schéma zapojení

Plošný spoj

Hotová sonda

Seznam součástek:
C1 - 10nF
R1 - 3M9
R2 - 220k
D1 - 1N5711

Sondu je možné vestavět do obalu od fixu nebo použít smršťovací bužírku.

Stavebnici je možné zakoupit na www.hamshop.cz.

Levné SDR z DVB-T dongle II.

Jak jsem psal v minulém článku objednal jsem si cca před měsícem  dva DVB-T tunery za cenu 11 USD na egoo.us. Cena byla velmi lákavá. Pořád nic nepřicházelo a internetu jsem se dozvěděl, že tato stránka je podvodná. Mělo mě už trknout nízké číslo objednávky. Nikdy před tím jsem problémy s čínskými eshopy neměl. Platbu jsem uhradil PayPalem a tak jsem u Paypalu reklamoval celou situaci a PayPal mi do druhého dne vrátil celou částku zpět. Takže pozor na egoo.us, nic tam nekupujte !! Na radu Jirky OK2POI jsem si objednal u Conrada (jeho experimenty s tímto SDR najdete zde)  dongle Logilink VG0002a. Tento dongle funguje i na 24,28 a 50 MHz.  Obsahuje tuner FC0013.

Další poznatek mám k zařízením s tunerem E4000. Výrobce negarantuje jeho provoz mezi 1000-1300 MHz a nezavěsí se PLL. Ale záleží to kus od kusu, kde to chodí. Můj Funcube dongle v pohodě funguje na 1296 MHz (také obsahuje E4000), ale dongle Sencor 522RT se mi na 1296 MHz nezavěsí. Nějaké informace o tomto tuneru jsou zde.  Bohužel podrobnější datasheet se mi nepodařilo získat a je u výrobce k dispozici až po podpisu NDA.

Pokouším se vytvořit seznam kompatibilních zařízení dostupných v ČR. Pokud máte nějaký tip, dejte mi vědět.

Další zajímavé informace k této problematice můžete najít na adrese http://sdr.ipip.cz/rtl-sdr .