Přijímač pro pásmo 40 laděný PTO

Tahle konstrukce vznikla pro náš kroužek mládeže. Přijímač jsem měl rozdělaný skoro rok  na univerzální desce, ale až teď se mi podařilo ho dotáhnout do reprodukovatelného stavu. Schéma pochází kdesi z internetu, bohužel už nevím odkud. Celý přijímač je postaven z diskrétních součástek. Neobsahuje žádný integrovaný obvod a jednotlivé bloky jsou velmi jednoduché a dá se na nich jednoduše demonstrovat jejich funkce. Další zajímavou věcí je PTO  neboli permeability tuned oscillator. Ladění se provádí zašroubováním mosazného šroubu do cívky. Přeladění je přes celé 40m pásmo. Výroba není mechanicky náročná. Cívka je navinuta na plastovém brčku o průměru 8mm. Ten průměr je velmi důležitý, jinak nám nebude oscilátor ladit v pásmu. Cívka má 46 závitů drátem 0.4mm. Doporučuji navinout jich o několik víc a po oživení oscilátoru případně několik závitů odvinout abychom jsme se trefili do pásma. Ladící šroub má průměr 4mm a je dlouhý 30mm. Na kousek cuprextitu kde je vyvrtán otvor o průměru 5mm připájíme matici M4.  Tento díl je pak přiroubován dvěma šrouby M3 na přední panel. Brčko s cívkou je k němu přilepeno epoxidem. Po naladění doporučuji cívku také přetřít epoxidem, aby byla mechanicky stabilní. Vstupní transformátor je navinut na jádru Amidon T37-2 drátem o průměru 0.4mm. Přijímač nemá žádnou regulaci hlasitosti. Ta je řešena přímo potenciometrem 10k na vstupu, který slouží jako atenuátor. Jako sluchátka můžeme použít běžná od různých kapesních přehrávačů. Přijímač je napájen 9V baterií.

Bohužel na první sérii plošných spojů je chyba u rezistorů R11 a R10. Jeden vývod se nesmí osadit do plošného spoje a je třeba ho přímo spojit s rezistorem R11. Zapojení je patrné z obrázku.

Schéma zapojení

Plošný spoj

Vstupní transformátor TR1

Cívka L1

Chyba na plošném spoji z ověřovací série

Hotové PTO

Celý přijímač v krabičcce

Součástka	Hodnota
C1	270pF
C2	120pF
C3	150pF
C4	100nF
C5	4p7
C6	10uF
C7	100nF
C8	220pF
C9	100nF
C10	10uF
C11	1uF
C12	470pF
C13	100nF
C14	100uF
C15	4.7uF
C16	100uF
C17	4.7uF
C18	100uF
C19	100nF
C20	100nF
L1	46 závitů drátem 0,4mm
L2	22uH
Q1	J310
Q2	J310
Q3	J310
Q4	2N3904
Q5	2N3904
Q6	2N3904
Q7	2N3904
Q8	2N3906
R1	100k
R2	100R
R3	1M
R4	100k
R5	2k2
R6	510R
R7	150k
R8	4k7
R9	3k3
R10	4k7
R11	10k
R12	680R
R13	12k
R14	10k
R15	100
R16	2k2
R17	22R
R18	22R
R19	10R
TR1	T37-2 24/3 záv. 0,4mm

Celý přijímač je postaven do plastové krabičky KP43. Přijímač má dobrou citlivost a ve večrních hodinách jsou slyšet stanice i na pár metrů drátu nataženého v místnosti. K dipozici je ještě pár kusů stavebnic z ověřovací série na www.hamshop.cz.

Regenerativní přijímač pro pásmo 40m

Opět jedno zapojení pro začátečníky. Pod docela úspěšném pokusu s jednoduchým KV přijímačem mě napadlo vyrobit pro děti něco obdobného, ale mechanicky jednoduššího. Přijímač se dá vyrobit za  jeden večer. Na internetu je dost různých zapojení regenerativních přijímačů já se opět nechal inspirovat na stránkách Rogera G3XBM.  Přijímač je velmi jednoduchý a obsahuje pouze 10 součástek.
Vstupní cívka je navinuta na toroidu Amidon T50-2. Pro pásmo 40m má 20 závitů s odbočkou na 4 závitu drátem 0.4 mm. Anténní vazba má 2 závity. Provedení je patrné z obrázku.  Pomocí kondenzátoru  C4 je rezonanční obvod naladěn do pásma. Vlastní ladění  pak provádíme kondenzátorem C1.  Ladění je poměrně hrubé, ale při troše cviku není problém stanici naladit. Doporučuji použít co největší knoflík. Rozladění u mého vzorku bylo 6950 kHz - 7400 kHz.  Změnou indukčnosti můžeme přijímač modifikovat i pro pásmo 80m ( zatím netestováno). Pomocí C2 nastavíme bod kdy přijímač  právě regeneruje. Celé zařízení je napájeno z 9V baterie a odběr je 1.5 mA. Jako sluchátko je nutné použít sluchátko s vysokou impedancí.
 Pozor,  v žádném případě přijímač nebude fungovat se  sluchátky od různých MP3 přehrávačů apod. 

Schéma zpojení

Zapojení vývodů BF245c

Provedení vstupní cívky

Celkové zapojení v krabičce Aloids

Tento jednoduchý přijímač umožňuje příjem CW/SSB signálů v pásmu 40m. Jednoduše ho můžeme modifikovat i pro jiná radioamatérská pásma. Stačí jen trochu experimentovat. Od takto jednoduchého zapojení nemůžeme očekávat zázraky. Sadu součástek je možné zakoupit na www.hamshop.cz.

EFHWA Tuner

V září se chystám na dovolenou na loď. Přemýšlel jsem jakou anténu k FT-817 vzít s sebou. S dipólem se na palubu nevejdu. Volba padla na na konci napájenou půlvlnnou anténu (EFHWA). Tato anténa se dá provozovat v různých konfiguracích (invertované L nebo V apod.).  Jako podporu budu používat laminátový bič.

Impedance takové antény je vysoká (cca 1800-5000 ohmů). K přizpůsobení je třeba tuner. Vždy je třeba připojit protiváhu.

Vlastní tuner je jednoduchý. Skládá se z transformátoru navinutém na toroidu Amidon T80-6. Celkem má 28 závitů a odbočku na 4 závitech. Ladicí kondenzátor je běžný fóliový typ. Do tuneru jsem přidal indikátor PSV, který zde byl popsán již dříve.

Schéma zapojení

Transformátor na toroidu T80-6

Tuner je vestavěn do krabičky na potraviny podobné Lock&Lock. Do krabičky je vložena přepážka z 2mm silného plexi. Toto plexi je dostupné v deskách 25x50cm v hypermarketech (Baumax, Obi). Na této přepážce jsou namontované všechny komponenty tuneru. Krabičku pak lze zavřít víčkem a zůstane nám jen krabička, ze které nic netrčí a nedostane se do ní voda.

Tuner jsem otestoval na 40,30 a 20m se zátěží 3300 ohmů. Všude šlo dosáhnout dobrého přizpůsobení. Ladíme vždy na minimální svit LED diody.

Díly potřebné pro stavbu tuneru a stavebnici PSV můstku můžete zakoupit na hamshop.cz.

Dipól na 40m z dvojlinky

Z dvojlinky měřené v předchozím článku jsem vyrobil dipól na 40m. Délka napájecí části je přesně lambda/2*k. Pro 40 m vychází délka 14,6m. Tento úsek nijak netransformuje impedanci a převádí nám impedanci dipólu na konec napáječe. Rozhodl jsem se opět pro konfiguraci jako invertované V na laminátovém biči.  Délka ramen vychází kolem 10,2 m, ale impedance invertovaného V záleží na na úhlu ramen.  Impedance vychází od 38 ohmů pro úhel 90 stupňů až k 72 ohmům pro úhel 180 stupňů. Záleží tedy do jaké výšky se nám podaří střed dostat. Celkem potřebujeme cca 25m dvojlinky a od konců ji rozdělíme až po napájecí část. Do středu a na konce jsem použil izolátory od firmy DX-WIRE.

Koncový izolátor

Středový izolátor

Průběh PSV na 40m

Na konce dvojlinky jsem použil banánky o průměru 4mm. Banánek pasuje pěkně do PL konektoru a na druhý bod lze použít krokodýlek. Určitě je možné použít tuner a anténu ladit i na jiných pásmech. Mechanicky mi to přijde daleko pevnější a dvojlinka si nechá určitě líbit hrubší zacházení než koaxiální kabel RG-174. Stejným způsobem je možné anténu realizovat i na jiná pásma..

Delta loop na 40m II.

Před časem jsem tu popsal návrh Delta loopu na 40m. Začal jsem s jeho výrobou a tenhle týden bych ho chtěl nainstalovat. Ještě bych chtěl napsat pár řádek k jeho přizpůsobení. Impedance vychází: rezistance 116 ohmů a reaktance -13 na 7.050 MHz. Transformaci provedeme lambda/4 dlouhým kabelem o impedanci 75 Ohm. Tuto situaci můžeme nasimulovat pomocí programu Transmission Line Details od AC6LA. Vybereme kabel pro přizpůsobení, v mém případě RG59B, a zadáme hodnoty impedance a na vstupu dostaneme impedanci 49 ohmů a reaktanci 3. Celkové ztráty v této tranformaci budou cca 6%. Dále už budeme v napájení pokračovat kabelem o impedanci 50ohm v násobcích lambda/2.
Tento program je velmi užitečný pro analýzu napáječů a můžeme si pomocí něj i ověřit účinost napájení antenén, které ladíme tuneren.

Delta loop na 40m I.

Zatím na 40m používám trapovaný vertikál AVT-4, ale nějak to není ono, chtělo by to lepší anténu. Tak mě napadlo,že zkusím udělat delta loop. Mám na střeše volný stožár, na který na jaře příjde anténa na 2m a 6m. Má jen 6m na výšku, takže ten delta loop bude trošku skloněný. Zkusil sem to nasimulovat v programu Mmana. Impedance vychází cca 120 ohmů a budu jí transformovat lambda/4 dlouhým úsekem 75 ohm kabelu. Perfektní stránku o impedancích a Smithově diagramu má Mirek OK2BUH.

Vyzařovací digram:

Průběh PSV: